Proč (ne) krmit masem

Krmení masem, ať už syrovým či vařeným, je stále větší hit. Říká se tomu BARF. Bohužel, i v době informační přesycenosti, se stále najde hodně lidí, kteří barf redukují pouze na maso. Nemám sice doktorát z výživy, ale od roku 1987 se věnuji chovu tažných psů a od roku 92 aktivně mushingu. Celá ta léta mám možnost potkávat se s lidmi, kterým běhá po dvorku i třicet a více psů a pro něž je správná výživa psů nutným předpokladem k úspěchu. Jakákoliv chyba se totiž v extrémní zátěži okamžitě projeví. Dovolím si tedy něco málo k tomu říct.    

Hned ze začátku pár šokujících informací. Barf není maso a pes je masožravec jenom proto, že není býložravec. Vysvětlím.

Barf není synonymum ke slovu maso, ale název pro snahu krmit psa co nejpřirozenějším způsobem. Tyto zkratky - barf = maso, masožravec = maso -  vedou k likvidaci ledvin, špatného vývoje kosterního aparátu a dalších komplikací. Komplikacích o to záludnějších, že se neprojeví okamžitě, ale přijdou plíživě až po delší době. Jistě k tomuto pojetí barfu přispívají i nápisy na některých pytlech s granulemi "70% masa", které jsou ovšem minimálně zavádějící. O kočce i vlkovi se uvádí, že jsou výhradní masožravci. Jejich nejčastější kořistí jsou ale drobní hlodavci, které konzumují vcelku. Pokud si uděláme "rozbor" lumíka nebo myšky zjistíme, že až téměř polovinu jejich těla tvoří obsah žaludku a střev, což není nic jiného než rostlinná natrávenina. Zbytek tvoří maso, tuky, kosti, kůže a srst. Uloví li smečka vlků větší zvíře (jedinec toho moc nezmůže), nejdříve konzumují měkké části - což jsou vnitřnosti včetně natráveniny. Důvod je jasný. Musí spěchat, aby o svůj úlovek nepřišli a navíc je to pro ně nejsnadnější zdroj energie. Stejně se chová i smečka pytlačících psů. Termín "výhradní masožravec" neznamená tedy, že žere jenom maso, ale že neumí trávit potravu z říše rostlin a musí ji přijímat již natrávenou svojí kořistí. Pes není vlk. Během tisíce let domestikace se psům prodloužilo střevo a na rozdíl od vlků umí enzymaticky trávit škroby. Delší střevo (více místa pro střevní flóru) a schopnost štěpit škroby rozšířila jejich jídelníček a blíží se spíše k všežravcům. 

Dělat ze psa vegetariána je stejný zločin jako cpát mu jenom maso. Masem tedy musíme začít. Problém je, že jatečné je již odkrvené a tím zbavené vitamínů a jiných cenný látek. V podstatě je již jenom zdrojem bílkovin. Je celkem jedno, jestli jej uvaříme či podáváme syrové. Vařením pouze denaturujeme bílkovinu a zničíme příznivé ale i nepříznivé bakterie a samozřejmě i případné parazity. Maso není jenom svalovina, ale důležitou součástí jsou i vnitřnosti. Nejčastějším zdrojem masa je kuřecí a hovězí, poslední dobou i vepřové, jehněčí, králičí, ryby atd. Ze syrového vepřového mám osobně trochu strach (svalovec). Ale pokud bereme maso z oficiálních zdrojů, neměl by nastat žádný problém. Raději používám maso mleté,protože se do něj lépe propašují ostatní ingredience.  Tuky jsou bohužel opomíjenou ale nepostradatelnou součástí. Jsou zdrojem energie, rozpouští některé vitamíny a rostlinné tuky jsou nositelem i jiných prospěšných látek . Pokud tento zdroj energie chybí, musíte jej něčím nahradit - a to bývá právě nejčastěji masem (bílkovinou). Bílkovinu na energii přitom umí efektivně přeměnit snad jenom maratonci - v našem případě psi zvyklí na dlouhodobou zátěž. Zbytek je odpad, který zůstává ve střevech (zde na bílkoviny nasedají nepříznivé bakterie a stolice výrazně zapáchá) či je vylučován ledvinami (nadměrná zátěž ledvin).  Podíváte li se na složení běžných granulí, obsahují cca 13 - 20 % tuků. Čím menší a aktivnější pes,  tím více tuků potřebuje, zvláště je li v zimě venku. Běžně dostupné mleté maso nemá tuky téměř žádné (do 10%) a tučné kusové by nikdo nekoupil. Light už by mělo přestat být cool. A to i přes to, že nejčetnější nemocí psů je dnes obezita.   Zdrojem mohou být tuky živočišné (hovězí lůj, sádlo, kuřecí tuk,kravské vemeno) a rostlinné. Zde doporučuji kvalitní slunečnicový olej. Ve výživě psů se používá již desítky let i v granulích.  Zaznamenal jsem i zmínku v ruské literatuře z 50. let o jeho užívání při krmení tažných psů na Sibiři. Pozor na rybí tuk a "exotické" oleje. Rybí tuk dáváme opravdu po kapkách (jeho dlouhodobé předávkování snižuje imunitu) a u v poslední době módních olejů z různých bylin nevím, jak jejich trvale vysoké dávky mohou působit na zdraví psa. Zelenina, ovoce a obiloviny zastupují rostlinou složku v krmivu. Základní stavební jednotkou rostlin je celulóza. Pes ale není kráva, která má na trávení čtyři žaludky a tlamu, kde vše přežvýká,  a prostě si s ní neporadí. Trochu jiné je to u  ovoce v plné zralosti. Jistě jste si všimli, jak je psi rádi konzumují (jablka, jahody, rybíz, borůvky, třešně...) a ve výkalech jsou pak i částečně zpracované. Z obilovin používám rýži buď vařenou, nebo extrudovanou. Dávají se i těstoviny či ovesné vločky. Neupravená zelenina projde trávicím traktem téměř beze změny. Dlouho mě trápilo, že varem degraduji zeleninu na periodickou tabulku prvků. Zkusil ji tedy  upravit mechanicky, důkladným rozmixováním na kaši. Již po týdnu se její neztrávené zbytky přestaly objevovat ve výkalech. Výjimkou byl pouze jeden pes, ale u něj jsem věděl, že má potíže s trávením (občas nechávám psům dělat rozbor stolice). Kořenovou zeleninu někdy uvařím s rýží. V době vegetačního klidu mé zahrádky používám zelí, jablka, mrkev, červenou řepu, celer ale i papriky a rajčata. A od jara do podzimu ? Spařené mladé kopřivy, saláty (dubáček), špenát, rukolu, kedlubny, mrkev, celer, mrkvovou nať, cukety, kadeřávek - ten na záhonu vydrží i v zimě. Vitamínové a minerální doplňky se dají rozdělit na levné a drahé. Kromě jiných rozdílů je i v jaké formě minerály jsou a tedy jak dobře jsou vstřebatelné. Používáme je k vybalancování poměru a doplnění jednotlivých minerálů a vitamínů, které buď v použitých surovinách nejsou nebo je tepelnou úpravou zničíme. Maso má poměr Ca a P 1:4 - 1:14 a my jej potřebujeme upravit na 1,2-1,3 : 1. V tom může pomoci i zelenina. Kromě vitamínů a vlákniny má i výrazně větší poměr Ca : P (mrkev, paprika). Někde jsem četl, že pokud k masu přidáme 1/3 kostí, poměr Ca a P se vybalancuje také. Ale nepřijde mi to jako dobrý nápad. Psa tím zabetonujete a výrazně se zvýší obsah popelovin. Krmnou dávku upravuji konkrétně podle délky zátěže, venkovní teploty a samozřejmě podle potřeby konkrétního psa. Čím větší zátěž, tím větší podíl bílkovin a tuků. V období největší zátěže krmím dvakrát denně. 

A proč (ne) krmím masem ? U barfu si mohu dávkovat bílkoviny a tuky dle potřeby.  Rovněž hospodaření s vodou je u masa výrazně lepší (psi jsou dobře zavodněni) V zimě a v zátěži je problém ohařovité psy granulemi uživit. S krmnou dávkou už není kam jít. Jistě lze použít doplňky např od Annameat, ale je to dalších pár tisíc měsíčně navíc. Při práci delší jak 1/2 hodiny se u některých temperamentních jedinců začíná objevovat krev ve stolici. Pokud jde pes na hranici svých možností, po granulích se většinou dostaví průjem. Na trati tak bezpečně poznám, kdo čím krmí. Domácí strava je tak pro mě v sezóně jedinou možností. Kdysi jsem vrazil několik tisíc do rozboru mnou připraveného krmení. No, výsledky žádná sláva. Proto se nevyhýbám ani granulím (mimo sezónu), které bych méně zkušeným chovatelům doporučil hlavně u štěňat. V dnešní době není problém s výběrem  kvalitních granulí pro psy. Barfisti mě asi za tu poslední větu rádi mít nebudou, ale nechť si to každý přebere, jak uzná za vhodné.

Pokud se vám to zdá nějaké složité, nezoufejte. Strava opravdu nemusí být vyvážená každý den. Tělo si s tím dokáže poradit. Důležité je nekrmit blbě stále. Máte li zájem, rádi vám u nás poradíme.

Jiří Sochor, ZOO ve dvoře

 

 

 

 

 

 

       

Tento web používá soubory cookie. Dalším procházením tohoto webu vyjadřujete souhlas s jejich používáním.